Membrána - ano nebo ne?

Kdysi, těsně po revoluci, jsem byl na jednom z mých prvních zájezdů do Rakouska u jezera Gosau. Pršelo. Ne moc, šlo spíž o mžení. Gore-Tex jsme tenkrát neznali a tak jsem si vzal nepromokavý oblek, jehož materiál ale nebyl ani trochu prodyšný (měl jen větrací otvory). Zatímco ostatní šli jen na procházku podél jezera, já se chtěl dostat co nejvýš k hřebenu a tak jsem do kopce skoro běžel. Vrátil jsem se úplně promočený. Materiálem voda neprošla. Koupal jsem se ve vlastním potu. Kdybych šel býval jen v triku, výsledek by byl úplně stejný, jen bych tolik nesmrděl...

Jakmile se u nás dala koupit bunda s membránou, hned jsem si jednu koupil spolu s kalhotami. Od té doby jsem vystřídal několik goretexových bund a jak jsem moudřel (doufám), nosil je čím dál méně. Proč?

Předně - proti membránám nemám zhola nic. Alespoň ne proti těm nejlepším, mezi které řadím Gore-Tex, eVent, Sympatex a Dermizax (snad jsem na žádnou nezapomněl). Všechny mají dostatečnou hodnotu nepromokavosti měřenou výškou vodního sloupce (>20.000 mm), prakticky stoprocentní odolnost proti větru a prodyšnost, která je dostatečná. A tady je zakopaný pes. Dostatečná jak na co. Na rozdíl od nepromokavosti, o které bych vůbec nediskutoval, jsou membrány prodyšné, podle mých zkušeností, jen při běžné, nepříliš náročné chůzi. Přesto, díky Bohu za to. Když je hnusně a tím myslím opravdu hnusně, je dobrá membránová bunda k nezaplacení. Pokud ovšem dojde na rychlý nebo náročný pohyb v horském terénu (typicky běh, výstup do kopce s batohem), začínají si membrány sahat na dno svých sil. Množství potu, které tělo vyprodukuje při takto náročných činnostech, prostě žádný materiál nemůže odtransportovat ven, obzvláště pokud venku prší a je tedy vysoká vlhkost vzduchu. Fyzika prostě nejde ošálit. Membrána prostup par umožňuje, nikoli podporuje.

Proto tvrdím, že nejlepší membrána je žádná. Tedy pokud to počasí dovolí. Své výlety do hor si chci užít a v dnešní době jsou předpovědi na dva dny dopředu poměrně přesné. Chci-li se tedy vydat do Alp, počkám, až bude předpověď příznivá. Pak si vystačím obvykle se softshellem. Ale pozor, není sofshell jako softshell. Některé sofshellové materiály membránu neobsahují a kýženého efektu dosahují kombinací vhodných vláken a způsobu tkaní. Ty jsou prodyšnější. Pak jsou tu softshelly s membránou. Vzhledem k tomu, že na ně nejsou kladeny takové nároky co do nepromokavosti, bývají také prodyšnější. Nemají ani lepené švy, což opět zvyšuje prodyšnost. Ale v porovnání s tkaným sofshellem dýchají mnohem hůř.

Mé zásady pro používání membrán jsou následující:

V zimě to jde i bez membrány

Za slunečného počasí a slabém větru se membráně vyhýbám jak čert kříži. Jakákoli membrána by byla jen na obtíž. Nízkou teplotu je potřeba řešit vrstvením oblečení, ne membránou.
Pokud je sucho, ale fouká, nebo jen mírně mrholí, popř. sněží, beru si softshell. Obvykle stačí jen tkaný softshell bez membrány. Do obtížnějších podmínek a lehkého deště se přeci jen nějaká ta membrána hodí. Měla by ale být co nejprodyšnější (třeba Windstopper Soft Shell) a pouze na vrchním oblečení. Vrstvit na sebe membránové materiály nedává vůbec smysl!
Teprve když opravdu prší, nebo padá sníh s deštěm, beru si bundu a kalhoty s dobrou membránou a podlepenými švy. Podotýkám, dobrou membránu! Tady se šetřit opravdu nevyplatí. Levné náhražky nejsou ani nepromokavé, ani prodyšné. Obvykle jsou zadarmo drahé.Ve finále to dopadá tak, že v dobré polovině výletů do hor neberu goretexovou bundu vůbec, v polovině ji nosím v batohu pro všechny případy a na sobě jí mám párkrát za rok. Nejčastěji na procházce nedaleko od baráku nebo když synům pomáhám v zimě stavět iglů/záhrab, v horách minimálně.
Zdá se vám to logické? Mně také, ale když za jasného počasí potkávám běžkaře v goráčovce, tak si říkám, že asi ne všem.